Sekce uvedená poprvé na LFŠ 2019 představuje národní kinematografie, které se v posledních letech výrazně etablovaly na mezinárodní scéně (Bulharsko, Izrael, Mexiko).
„V portugalském výběru se objeví již známí artoví tvůrci (Pedro Costa, Miguel Gomes), stejně jako režisérské objevy. Paleta témat bude velmi bohatá – od svrchovaných autorských experimentů zasazených do současnosti k návratům do pohnuté historie minulého století, včetně palčivé koloniální minulosti. Současný portugalský festivalový film reprezentuje jen pár jmen a pár produkčních společnosti, tvorba těchto režisérů je však konstantně překvapující a inspirující. V rámci kontextu LFŠ se navíc pomyslně vrátíme do roku 2013, kdy jsme portugalskou kinematografii představili v rámci rozsáhlého Fokusu,“ slibuje Jan Jílek, dramaturg sekce.
Čím se vyznačuje portugalská kinematografie a proč by neměla uniknout pozornosti diváka?
V rámci sekce Terra: festivalis představujeme festivalově úspěšné filmy a protože u velkých festivalů jde o globální byznys a globální press a industry publikum, je zřejmé, že uváděné filmy mají společné jmenovatele – silnou autorskou výpověď, společenskou naléhavost, shock-momenty, formalismus… Tímto se docela stírají specifika jednotlivých teritorií a výsledkem je obecný světový festivalový film. Můj portugalský výběr se předchozím izraelským a mexickým programům vymyká především absencí společenské naléhavosti, protože Portugalsko nemá tak komplikovanou současnost jako Izrael nebo Mexiko. O to více prostoru tak zbyde pro pohledy do minulosti či svébytná autorská díla.
Zřejmě nejznámějším portugalským režisérem je Manoel de Oliveira – čím to je? Jací další tvůrci jsou pro portugalský film určující?
Manoel de Oliveira byl bezesporu personifikací portugalské kinematografie, vždyť svůj krátkometrážní debut natočil v roce 1931 a jeho poslední snímek je z roku 2012. Etablovaným autorem střední generace, patřícím již dnes do pantheonu evropských artových autorů, je Pedro Costa. Tvůrcem, který pro mě představuje budoucnost, nemůže být nikdo jiný než geniální hračička, reflektující filmové médium jako takové, Miguel Gomes.
Na jaké tituly se letos mohou návštěvníci těšit a na jaký se nejvíc těšíte vy?
Ve finálním výběru se objeví velmi bohatý mix žánrů a autorských přístupů dokumentující status filmového Portugalska jako malé, ale velmi progresivní země.
Je libo interpretaci světa očima desetileté dívky včetně živého plyšového medvěda?
Horečnatý trip africkou divočinou konce první světové války?
Metafilm o pandemii vyprávěný uktápzop?
Fotbalovou hvězdu čelící genetické modifikaci?
Všechno bude – tudo vai ser…
Pedro Costa: Vitalina Varela (2019)
João Nuno Pinto: Mosquito (2020)
Maureen Fazendeiro & Miguel Gomes: The Tsugua Diaries (2021)